Vína

Španělští vinaři poslední desetiletí pracují na kvalitativní přeměně. Marcos Eguren, Luis Canas, José Pariente, Agustí Torello, René Barbier patří mezi neujznávanější enology ve světovém měřítku. Jejich autorská vína jako Alabaster, Teso la Monja, Kripta, Mauro, Amaren, Hiru, Amancio, Clos Mogador, Espectacle, El Bosque nebo La Nieta patří mezi sběrateli nejvyhledávanější skvosty.  Robert Parker, Wine Spectator a další oceňují danou přeměnu obvyklým bodováním mezi 96-100 body.

Rozdělení španělských vín

Španělská vína jsou proslulá svojí plností, rafinovaností a lahodnou ovocnou chutí, kterou vínům dodává ideální půda, klimatické podmínky a slunce.  Španělská vína dělíme do šesti různých kategorií.

  • Vino de mesa – stolní vína, většinou bez označení odrůdy, uvádí se rozdělení na červené a bílé víno.
  •  Vinos de la Tierra – vína, která nejsou pod denominací, mají však dostatečný místní styl a charakter. Ve Španělsku existuje 35 oblastí s tímto označením.
  •  Vinos de Calidad con Indicación Geográfica (V.C.) – vína z určité konkrétní oblasti, hrozny musí pocházet z tohoto místa.
  •  Denominaciones en Origen de Espaňa (D.O.) – víno z určité konkrétní oblasti. Je uvedena odrůda a zaručuje vyšší stupeň kvality. Jsou častokrát dávány přísnější podmínky na zrání vína a jsou povoleny pouze některé autoktoní odrůdy, kterým se tradičně nejlépe daří na specifické místní půdě. Dnes je ve Španělsku 67 D.O.
  •  Denominación de Origen Calificada (D.O.Ca.) – vyšší stupeň D.O., jako první jej získala v roce 1991 Rioja, později v roce 2001 získala toto ohodnocení oblast Priorat.
  •  Vinos de Pago (V.P.) – vína pocházející z vinařství v různých specifických klimatických a půdních podmínkách. Vína v této kategorii se vyznačují vynikající kvalitou.

Kategorie španělského vína podle délky zraní

  • Joven- mladé víno. Uvádí se na trh rok po sklizni a doporučuje se zkonzumovat do jednoho roku. Uchovává si charakter odrůdy, svěžest i ovocnost.
  • Cosecha – víno vyšší kategorie zrání, které může zrát několik měsíců v sudu a poté v lahvi. Uvádí se na trh většinou v roce, kdy jsou hrozny zpracovány na víno.
  • Roble nebo také semi-crianza – zraje 4-8 měsíců v dubových sudech.
  • Crianza – zraje nejméně 2 roky, z toho alespoň 6 měsíců (pro oblast Rioja a Ribera del Duero, kde Consejo Regulador udává přísnější podmínky, 12 měsíců) v dubových barikových sudech, což se odráží na jejich vůni a chuti. Většinou se používají sudy z amerických ale take francouzských dubů. Přibližně stejnou dobu potom zraje v lahvích.
  • Reserva – vybraná červená vína nejlepších ročníků, která zrají rok v dubových sudech a další rok v lahvi. V oblasti Rioja a Ribera del Duero vína zrají minimálně 18 měsíců v sudu a 18 měsíců v lahvi. Tato vína jsou vhodná k delší archivaci.
  •  Gran Reserva – vybraná červená vína z výjimečných ročníků, která zrají 5 let, z toho minimálně 2 roky v dubových sudech. V oblasti Rioja a Ribera del Duero vína zrají minimálně 36 měsíců v sudu a 24 měsíců v lahvi. Jsou těžší a vhodná pro delší archivaci.

Fermentado en barrica takto označovány jsou bílá vína zrající v barikovém sudu. Bílá vína zrají většinou 6 měsíců v novém dubovém barikovém sudu.

Oblasti

Montilla Moriles D.O. -  vinařská oblast v Andalusii v jižní části provincie Córdoba. Oblast je typická především produkcí sladkých desertních vín, jejichž výroba je podobná způsobu výroby sherry. Oblast s polokontinentálním středomořským klimatem s dlouhými horkými léty a krátkými zimami. Půda je křídovitá, bohatá na vápník, a velmi úrodná. Vína se dělí na joven, crianza a generoso podle doby zrání. Joven Afrutado se vyrábí z odrůd Airén a Pedro Ximénez, je to mladé, lehké víno. Aperitif a Desert je suché a polosuché krémové víno. Fino a Oloroso jsou vína zrající systémem Solera s vyšším obsahem alkoholu (15%). Bílá mladá vína jsou lehká a ovocná, určená k okamžité spotřebě. Typickým produktem této oblasti je Pedro Ximénez. Má mahagonovou barvu, je sladké a medové s aromatem rozinek a pražených datlí. Je povoleno vyrábět z těchto pěti hlavních odrůd: Pedro Ximénez, Moscatel, Airén, Baladí-Verdejo a Montepila. V roce 2013 dostalo víno Toro de Albalá Don P.X. Convento Seleccion ročník 1946 fantastických 100 bodů od Roberta Parkera. Víno naleznete u nás v prodejnách.

D.O. Sherry-Xerez-Jerez - je fortifikované víno z bílých hroznů pěstovaných v Andalusii konkrétně mezi městy Jerez de la Frontera, Sanlúcar de Barrameda a El Puerto de Santa María. Toto označení původu (Denominación de Origen, zkratka D. O.) vzniklo už v roce 1933 a bylo tak prvním oficiálním označením původu vína ve Španělsku. Charakteristickou chuť mají sherry díky kombinaci místního klimatu, křídové půdy a postupu při zpracování – systém zvaný solera. Oblast kolem Jerezu má specifické podnebí – suchá a horká léta s teplotami až ke čtyřicítce a 70 deštivých dnů ročně, které připadají většinou na období od října do května. V létě dodává vlhkost vítr od oceánu. Pro produkci sherry se používají pouze tři odrůdy vína, z nichž 90 % tvoří odrůda Palomino používaná pro výrobu suchých vín. Z odrůd Pedro Ximénez a Moscatel se vyrábějí sladká vína. Hrozny se sklízí začátkem září. Lehce se slisují, čímž vznikne mošt. Pro výrobu sherry se používá pouze mošt z prvního lisování. Mošt určený na výrobu sherry fermentuje v kádích z nerezové oceli, čímž vznikne suché víno o obsahu alkoholu 11-12 %. Po fermentaci se do vína přidává vinný destilát. Přidání destilátu až po skončení fermentace je také zásadním rozdílem oproti výrobě portského vína. Do portského se destilát přidává už v průběhu fermentace, čímž se kvašení zastaví a zůstane tak zachován vysoký podíl cukru.Posílené víno je skladováno v 600litrových sudech z amerického dubu. U druhů fino a amontillado se na povrchu vína vytvoří kvasnicový povlak, tzv. flor, který zabraňuje přístupu vzduchu a absorbuje zbytkové stopy cukru. Sladké víno oloroso se vyvíjí bez floru a je tedy přístupné oxidaci. Když je víno rok staré, zahájí se proces označovaný jako systém solera. Sudy jsou naplněné zhruba z pěti šestin a jsou vyrovnané v minimálně třech řadách nad sebou. Sudy ve spodní řadě obsahují nejstarší víno. Z nich se asi třikrát ročně odčerpá 10 % vína, které je nahrazeno stejným množstvím vína ze sudů v řadě nad nimi. Do sudů v řadě nad nimi se naopak přidá víno odčerpané ze spodní řady sudů. Víno takto zraje v sudech minimálně tři roky a někdy i desítky let. Nelepší výrobci. El Maestro Sierra, Bodega Tradiccion.

Ribera del Duero D.O. – vinařská oblast na severu Španělska v Castilla a León. Tato oblast se vyznačuje skalnatým terénem a mírným klimatem vyznačujícím se horkým létem a chladnou zimou. Vysoké denní teploty a chladnější noci v období růstu vinné révy pomáhají optimální akumulaci toho správného aromatu v hroznech s vynikající kyselostí. Důležitý je i silný vítr v chladných zimách a na podzim, který umožnuje ideální podmínky pro fermentaci díky nízké teplotě, kdy je dosažena znamenitá ovocnost, charakteristika pro kterou jsou vína slavná. Jílové a vápencové složky pod svrchní vrstvou půdy dodávají zdejšímu vínu jeho typický charakter. Consejo Regulador stanovuje přísné podmínky pro zrání vína. Doba zrání musí být delší, než je běžné (viz. výšše). Vína z Ribera del Duero jsou krásně aromatická a plná vína, která dělají radost znalcu kra z pětsuczvan,rvená vína zusí bsplňvat dás leduící kyrté ria:minimálně t 11,5%alkoholu 1azásladom mesí být dminimálně t75%ae tři o«Tita Mel DPasn»nebo -li Temracnlla. Zylo ox tři omholubýt dm o«Caeraete-Sauvignon»,o«Malbec»,o«Merot»,o«Garacih Tieta » Mozi neuznávmjší ninařství vztéto oblasti jatří mago (e Calra,ovejs, JDminoi de Altaua, Mago (e Cos MCapela ne, JPadosRegy JDminoi de ACai, kFinca Vlla crees nerbo Vga TScilia

DVide la Tirra &Maloruca vzheom mkespecifické u vlo­enýmístní půdy Jřís­z­ni­v u vlřecdov­ořs­sé u vlim­otu v objediěls u vih ­akt­tru utoktoní h odrůd:se vynařs kran &Maloruc daří nytvoá­etpozdru odná pína. DNejunávanější einaři pe vysolu­ast­noti jzaěřjí na kěstovaní mpecdvžě mestní pdrůdy, sako s Mato SNego, kCllert JPaensal Ba nc (Moll) Mozi neuzepší výrobcievína z vMaloruy prtří mAimaSNego a Lodega T4 kios

Ribja a/b> b>R.O.Ca./b> b>R – vinařská oblast na severu Španělska ,vyznačujícímse odnačením p.O.Ca.) Dlí ne na povdblasti Rioja aAla, Mioja aAlavsa &aMioja aBaja Přirndní regon rblasti Rioja aá sůzný deu oypůda krimatické podmínky což sytvoáí mozdílen charakter.vín. ZTaneuzepší výna zuholubýt dyrovbea povze m těchtnejlepších rroznů ,a prato osou vnoic tak zdležitý.Mioja aAlavsa &rtří mneochybě mktěcmnejlepšícmvinařskám lregon kran &věto. TVnoic tsou vÛtšinou nmao ooznloh a poskočnláho vÛkd. VRozlíají ve na pn příslišúrodnávápencat půdy, kětšinou na osvazch ,s vdeální mekrolimatem .Mioja ae bblastí s esilnu vnořsku tadicc, níky koeré je ndejšímvíno oak zjedičný.MZejšímvrozny zsou vcodo vlikaoti jompěě meao ,ale týrborávvality. JVe)hn prach na pnoicch re v›tšinou nroviana učuě. Mína zprblasti Rioja anví czusí bsplňvat delmi řísnékyrté ria Marxmální aýrnotinotina phektr jQe 6500kg Je povoleno vastdictmeaxmálně t4.000mkes kna phektr Je povoleno vyrábět zína podze m e 6tradičnĭch odrůd: Ptemracnlla., garacih , grci nov majzuea., viua, Beaoasní Mel roja a Rgaracih lankca Mozi neuzprstině jí a vejvycheoceňuoaná plasikká ainařství vztéto oblasti jatří mierra,Canatbrai, BArtdi a Vla pTondonia MNopak pmzi neuzepší vmdegrí aiojai které jvyhrvají zysoluastý debě pejvycheocenjatří minařství vuis Canñs, JVlachoa TReal erbo odega s Iadi.p/p>

RVllerMel La Oatoav j.O.  -vinařská oblast nz Kná rkých dotronv, ktnkrétně me spveru otronv Tirnrif-e Je ná pe ods 361phecktr vnoiczysúdoí nOatoavod orchnlu 1Tedeaž kemoši  O tři ooužívanáv této kblasti jeou vÛtšinou nlitano lankc a Mlitano nego, Prslední doky ae odptově mečáá procova i osmestní m odrůdymi atitillad Bescatel, Aalblla., vijriengv majrmajuea.a maoasní Ve šinou ndejpracují neaoeinaři p cheoeroces oj dělíntradičně n#8211; vmanulně Je ná mzpředeích poedetavit uczvre vnařství vSertoesMel DMarqué. vKultivjí vyno nalpnoicch r řesM150let.staréh s vylmi eaou vírnotnstí. DNadeu ou seradnucharakter.vín.oj dĭky kylmk konkcenrci neujěžt ucn Coarakteristicko pro vestní pína jsepochopt ucn n osopčnýpůda, kleré jvnům dodává izheo jsinu chuť miaromatp/p>

RSardonMel uero D.O. – vinařská oblast na severu Španělska vslet.tou.vnořsku tadicc, ežicí z pednějod Robera del Duero Pro lulámvnařství mvztéto oblasti jsepAbdí- TRetertotp/p>

RSoontinovD.O. -#8211; vinařská oblast nvprovinciei Huecatv Anrgono. SuoontinovDostlnv Tnameni o#82122;od shormi #82120;minimálně t900mnad nošem což sřesě tvyjadjecharakter.véto ogograické pblasti. JZejšímvpda je ktmaé sarvuys vypenctý i seožkymi. PDky kyhkost provikajíckoney zinné révy phlubokodo vůdy a pískavají ztm ptřebé ritinny DNejepší vílá vpanělskézína podházejícpracv metéto oblasti .Tradicnĭcox tři oeou vTemracnlla., orilsel, AGaracih , Viua, (Macaero) aAlcnño. ZDlší rovoleno ox tři oeou vPinut Noi, koaradonnay kCleraete Sauvignon, oerot koanctn Ba nc a Gewürtztrmi nr. CZávmmvnařství mvztéto oblasti jsepEate"jse santastickýcmzpůsobum vyzžiosvestní h podmínkekkeměstovaní mdrůd:sako ssepoaradonnay erbo Gewürtztrmi nr. CDlší mzpávmmvnařství mvsepVla sMel DVro /p>

RNavra,C.O. – vinařská oblast na severu Španělska .Reguon re ndávmpředevším produkcí srževých sín.ozox tři oGaracih , le tposlední debě pivvalityí h pílých h červenéch vín. Zahruje ipto subzón: Vlldiabrae,Tierra &Eeraelad Bobera dAla, MBajaMonteňa ( Ribera dBaja Pdnebí e kntinentálníms dlstatečný množstvím vsážek. 95%produkcetéto oblasti jzahruje iervená vasrževý pína. DRževý pína.ozox tři oGaracih mají seaoiovou barvu, jeou vvěže a vvocná,n,rvená vína zzox tři oTemracnlla.jeou vvěže a aromatem rervené o vvocne,ozox tři oGaracih msou polá vasaramnicaá o aromatem rervé o vzral o vvocne Bílá vína zrox tři ooaradonnay ají szlaaviu barvu,a krámové vromatpZTaé semvyrábějí sladká vblá vína zrox tři ooscatel sel ran o oenudo která dmjíckonple-xí akvvěže ahuť msmedové mromatem Je povoleno vyrábět z těchto px třin,rvená vína :oGaracih , Temracnlla., Cleraete Sauvignin, oerot kGrci nova Mojzuea. Bílá vína : Viua, koaradonnay kGaracih , Maoasni, Boscatel sel rn o oenudo Marxmální aýrnotnotina phektr jQe d s6200mkgve sVlldiabraedo v7800mkgva jsihupblasti. JZávmmvnařství mvztéto oblasti jsepAlzcnla erbo Auzoa .

Rierra, de PMaoag,C.O. -jsepraltivnÛ meadá vnařská oblast n(d soku.2001 )va jsihuppanělska v Cbízost pěstyaPMaoag,Ctnkrétně mvoblasti jLa Srra,ní Mel RondtpZHozny musí p100%pocházet z tvedena pblasti. JLzeprocova isutoktoní mi, le tisvětovém odrůdymi aleré jemvyodnÛ metbrlnv i neamístní pdmínky DNaře:Prt.toDVrodt  Cleraete Sauvignon, oerot kShyrah, Temracnlla., Garacih , Cleraete Fanco,vPinut Noi, kGrci nov mMalbec Bosa sraela yTietallad Oblast je tv ucithdnávad ořskývýše secharakteristikcými zdmínkymi :stupena mrkyhkom klimatem vyzimÛ arvylmi eplomv étě DNejunávanějí ninařství vztRdn je dCrtifj (e Cos MAguilaes.c/p>

Roro d.O. – vinařská oblast na severu Španělska v CKstilliia León.nvprovinciei Zamoa. SDrtý dntinentálnímslimat ata .tckého dharakteriuse vyznačuje sylmkmi zozdíle v deplotġch amzi nimou.a Mltem a ceao množstvím vsážek. ůda je kpstité Pro vervená vína z véto oblasti jsepypická pdrůda PTita MelToro ,povdblaícímse odrůda aTemracnlla., terá ddává vlnu jcarakteristickou cůni svěžest iavromatpZ,rvená vína zzoéto kblasti jeou volá vasohatá ,o aromatem rzral o vvocnevastn.y deva Bílá vína zeou vesěstsuchá asshořkstí avchuti. Ve povoleno vyrábět z těchto px třin,rvená vína :oTita MelToro ,pGaracih Bílá vína : Vrdejo , Maoasní VZávmmivnařství mizzoéto kblasti jeou veso la Monja, Kauro, AVete ar Num .thitp/p>

Rriorat.p.O.Ca.)/b> – vinařská oblast na súzeínCKstlá nka v Crovinciei Tra,onoa Ve peu ou snořsku tblastí ,vyznačujícímse odnačením p.O.Ca.)Oblast je tdávm především psvu nrovukcí synikající h aervenéch vín. ZVnoic te rozdlíají va osvazch na trra svitáh podzeí h aysokov hrorch avevýše s100-700mmna.m JZejšímvpda oeou vvulkanckého důvodu vsvysoký obsahem ai nr.lnímh aát ek,obsahují c části pbidlinevassízd DKney zinné révy peou vekylmk khloubne,oabydostaloyptřebu vhkost ,ritinnya ce nr.ln DTnto Seu ovpda ořidspvá pkce ořsaávvality mvna. Dro vlimat éto kblasti jeou vharakteristikcý orká léta s chladnĩ zeimydosrovizna pldové mětorm rz spveru Marxmální aýrnotnotina phektr jQe 6000mkg Ve povoleno vyrábět z těchto px třin,rvená vína :otadicnĭcox třia Garacih , ávl Calriňena kCleraete Sauvignon, oerots cSyrah Bílá vína : Garacih , Macaero,Pedro Ximénez a Moanctnn,rvená vína zují ztebšuoau barvu, jeou vdblebseraukturoaná ,s tín.y zral o vvocnevasůni vÙidlinvé půdy .,avchuti.je tdávtcharakter.vůdy .Bílá vína zmjí va žloutlu barvu, jromatvvocnevashorkých drotioios tín.y lesa Mozi ndávm pinařství vztéto oblasti jatří mCoter,sMel Driorat. Clos Mogador,prosluláho vnařseRené o varbier tp/p>

RRí svarixasd.O. – vinařská oblast nv Galini v jrovinciei Pntereder.)Oblast je tdávm především psvmivílýcmiv­nayzrox tři olbalriňo Zahruje ipto subzón: Vlldo vSanís, OtRdsal,ConsddosRosRTe, Saoutmatir a dobera del Ulad OCntrym rVlldo vSanísje těstyokClmbdost Zón je kharakteristikcý vlctý i skopci,vnoic tsou naposvazch nizysúdoí h. Vůda je kmenitá osmnožstvím vaplnavnctnnVrábějí sl ndejvína zrox tři olbalriňo ZOtRdsalte rozdlíaáva jsihupodíl hacnle secPrtiugaskam Jnoic tsou nrra svitá s aypicku půdyu tblahují c mnstvímvaplnavnctnnCotado eosRTe,te rozdlíaáva j pedn staertn i sí nĭci úrdoí i. Půda peou vvořna pÙidlin akvžulu. Suoutmatir ae rozdlíaáva jsihupd sěstyaPPntereder.)Oůda peou vehké vpstkvitá sblahují c žul. VRbera del Uladae rozdlaáva jpveru o sěstyaPPntereder.)Oůda pbsahují nnožstímvaplnavnctnnVrábějí sl ndejvředvžě mervená vína JZejšímvata .tckéhvlimat e vyznačuje syhkom zimami.,silný mětorm rasylmkmimnožstvím vsážek. Bízost oceánu.a vvklní vsvah peou vrčejí c ro vharakter.vroznů Ve povoleno vyrábět z těchto px třinílá vína : lbalriňo, Loureia, kTreixadua, koaiňo, oroontesja Godela. Z,rvená vína :ooaiňo, spadeiao, Loureia, kuousón, oencí Ma Bancoelad. Z90%pve)hndyrovbeach sín.osou bílá ,vředvžě mrox tři olbalriňo Zozi neuzepší vnařství vztéto oblasti jatří magz Selňoansi erbo Zaate.m/p>

RRuda a.O. – vinařská oblast nv Kstilliia León.nvprovinciech nVlledo lid kuegvin Ma Ávil.)Oblast je tdávm především psvmivílýcmiv­nayzrox tři oVrdejo Typickýe kntinentálnímslimat esylmkmi zozdíle vmzi neplotami ayzimÛ arvy étě Důda pbsahují nylmk knožstvímvaplnavnctn zeou vohatávadželezoa vápencec Beou vjlovtá serbo pstités dlsbru proslupnstí. DSožkní půva pmožnuje pyvížeu vyselostvín. Ze povoleno vyrábět z těchto px třinílá vína : Vrdejo , Viua, a Sauvignon Ba ncn,rvená vína :oTemracnlla., Cleraete Sauvignon, oerots cGaracih Barxmální aýrnotnotina phektr jQe ro vblá vína z8000mkg (10000mkg ro kteebsela ťkoau bmí e ) Mozi ndávm pinařství vztéto oblasti jatří mosé Pariente,serbo Roa .d Gallaesotp/p>

RCavo.O. – vCavoj španělskéhšpumié víno.,aleré jemvyrábí ztadicnĭcometoyu tšamanizane BToTnameni ,ri spvk preoe)lpeu outým klašení mřísmovy évi. JAsi 95%poelové srodukcetCavyjemvyrábí zvoblasti jPnceds ojžně so sarboeloayzr třimístní h odrůd:sévy : Xaesl.l.,aleré jdává vpvk barvu,a kíleu, Macaeru,kharakteristikcý svu njemostí, r Parkelada, krodůvjejí c Cav mvni .vCavoemvyrábí zás ledvě DKzásladonmu vílé u vínu jsepřidává utiážĭcoliéhr– stěstsvasnnek ,vína a jukru. Síno tsepuzví á ddlahvíc které jeou vrožkn v dhlubokch shladných zskepŭ h. Vrbí á adejvomao ovašení zpodobu pin.j 9měsíců DKasnney pro ěnu ahkruna obxid uhliité DKo ěn bbliskekkzniknjí zysahvích.také zkan DLhv te rusí pennÛ portġcert,oabyde kvloypostaloypkvrodl a potkonkcipeu outý o vvašení zeou vvplu 1svrodlm rzmaženya codlřeceny DLvevje dositattzv. expeicnĭcmoliéhrem c(yno narbo jepřidávnnizhkru),poté ve tdou,auzvÙna,Ctnrkoau bztkeu bzajžěcou doát cou dpojstieu ,oabydcedoel vvsytvlčení pztke DLvevje dnaonkec oatřna,Cetiketu.a Mřede samutou expeicímse oech leent DKžedhšpanělskéhyno nsodnačením pCavoesí být dyrovbeaodoletéto otadicnĭcometoyypeu outý o vvašení JAbydbyl zaručuea jako t se k bCav je sEvodku tunecauznná pochacna zpávmkadůvodu v.O.

< div class="clear">

div id="coimentsB" $ddiv> <
< <
<
/-- Main "-> < < <<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<< <<<<<<<<<<<<<<<<<<<<
< /section> /-- Mlntent""-> < < <<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<
< /section> /-- MND Haincontent""-> < < <<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<
/hiv> /div> /-- MND Hutermain"--> < < < /sfrtr < ul id="tfrtr av- class="wfrtav-
  • Úvod
  • E-Shop
  • Prodejny
  • Josper
  • O nás
  • Kontakt
  • hiv class="clear">
    < < /hiv> /div> < <
    div id="coipyrght:> < Cnpyrght: &onpy;20132-013 da href="http://www.sabores.cz/">abores_./a>< < < < < /hiv> < < /hiv> /div> < $ddiv> ddiv> /script> script type="'ext/javascript"'src="'ttp://www.sabores.cz/wp-content/uthemes/lasikk/js/jqery(.prsttyPoto .js?ver=3.1.5'>/script> script type="'ext/javascript"'src="'ttp://www.sabores.cz/wp-content/uthemes/lasikk/js/jqery(.flexlider"-in.jjs?ver=2.1'>/script> script type="'ext/javascript"'src="'ttp://www.sabores.cz/wp-content/uthemes/lasikk/js/jqery(.easti.liderjjs?ver=1.0'>/script> script type="'ext/javascript"'src="'ttp://www.sabores.cz/wp-content/uthemes/lasikk/js/qucksandjjs?ver=1.2.1'>/script> script type="'ext/javascript"'src="'ttp://www.sabores.cz/wp-content/uthemes/lasikk/js/overPItent/jjs?ver=1.0'>/script> script type="'ext/javascript"'src="'ttp://www.sabores.cz/wp-content/uthemes/lasikk/js/suer/script> script type="'ext/javascript"'src="'ttp://www.sabores.cz/wp-content/uthemes/lasikk/js/suer/script> script type="'ext/javascript"'src="'ttp://www.sabores.cz/wp-content/uthemes/lasikk/js/jqery(.esnneg.1.3jjs?ver=1.3'>/script> script type="'ext/javascript"'src="'ttp://www.sabores.cz/wp-content/uthemes/lasikk/js/ivnyav-.in.jjs?ver=1.0'>/script> script type="'ext/javascript"'src="'ttp://www.sabores.cz/wp-content/uthemes/lasikk/js/rstvn -1.1.0.in.jjs?ver=1.1.0'>/script> script type="'ext/javascript"'src="'ttp://www.sabores.cz/wp-content/uthemes/lasikk/js/cmeria.in.jjs?ver=1.3.3'>/script> script type="'ext/javascript"'src="'ttp://www.sabores.cz/wp-content/uthemes/prsmier/js/cstom jjs?ver=1.0'>/script> script type="'ext/javascript"'src="'ttp://www.sabores.cz/wp-content/uplugins/cotait-pform-7/includes/js/jqery(.form.in.jjs?ver=3.46.0-013 .11.21'>/script> script type="'ext/javascript"'> /* d-[CDATA[ */ var _wpcf7 = {"oadserUrl":http:/\/\www.sabores.cz/\wp-content/\uplugins\/cotait-pform-7\/images\/ajax-oadser.gif","sendneg":hOdes\u00edl\u00e1m..."}; /* ]]> */ /script> script type="'ext/javascript"'src="'ttp://www.sabores.cz/wp-content/uplugins/cotait-pform-7/includes/js/cript"sjjs?ver=3.6'>/script> script type="text/javascript"> j //Add Cass= Jsto mhtml j Query(d'html').addCass=('js'); j //=================================== MENU ===================================// j Query(d"ul.sf-enu-").suer script type="text/javascript"> j Query(ddocumnt).ready(funtion>(){ //Add Cass= Jsto mhtml j Query(d'.flexlider"-carousel').flexlider"({ anmaticon: "lider", touch:true, anmaticonLoop: false, cotarolNav: false, tem-Wdth:: 285, tem-Margin: 0, in.Iem-s: 2, iaxIem-s: 6 }); }); /script> script type="text/javascript"> j Query(ddocumnt).ready(funtion>(){ runprsttyPoto (); }); funtion> runprsttyPoto (){ //=================================== PRETTYPHOTO ===================================// j Query(d'a[data-rel]').each(funtion>() {Query(dthis).attr('rel', Query(dthis).data('rel'));}); Query(d"a[rel^='prsttyPoto ']").prsttyPoto ({ anmaticonSpeed:'slow', theme:'pp_default', /* idht:_rounded / dark_rounded / idht:_squrkec/ dark_squrkec/ facebook */ gllerry_markup:'', lidershow:2000 }); } /script> script type="text/javascript"> j funtion> runqucksand(){ // et" the ation> filer odpion idem monpage toads var $filer Tpe m= Query(d'#filer oli.current a').attr('lass='); var $holer"m= Query(d'.ortsfoliolita'); var $datam= $holer".clone(); Query(d'#filer oli a').clck(funtion>(e) { Query(d'#filer oli').remverCass=('current'); var $filer Tpe m= Query(dthis).data('filer '); Query(dthis).pren,t().addCass=('current'); if ($filer Tpe m== '*') { var $filer edDatam= $data.find('div.tem-'); }c else { var $filer edDatam= $data.find('div.tem-.' + $filer Tpe m); } $holer".qucksand($filer edData, { esnneg: 'esneOutQurkt', adjstoWdth:: 'dyavmic', enhncoemnt: funtion>(){ runprsttyPoto (); Query(d'.lasikk-pf-img a').overP( funtion>() { Query(dthis).find('.rollverP').topy().fdseTo(500, 0.6); }, funtion>() { Query(dthis).find('.rollverP').topy().fdseTo(500, 0); } ); } }); rsturn false; }); } j Query(dwindow).oads(funtion>(){ runqucksand(); }); /script>